Rybářství je celoživotní vášeň. Své o tom ví i Radim Kratochvíl, se kterým jsme si povídali o jeho mladických začátcích, vztahu k rybaření, ale i o tom, jak nedocenitelnou roli hraje volba správného vybavení. Radim je zkušený konzervativní rybář, který toho již mnoho zažil a vyzkoušel. Má proto k tématu rozhodně co říct a jeho rady by mohly nejednomu nováčkovi usnadnit život v klidném a tichém světě rybaření.
Radime, jak dlouho již rybaříte?
Od roku 1978, takže 44 let? Vlastně tedy od svých šesti let, kdy jsem se přihlásil v Domě pionýrů do rybářského kroužku, kam jsem chodil celý školní rok 1× v týdnu, čtvrtek to byl, abych se stal rybářem „s papíry“. A ty mám dodnes.
To je pořádně dlouhá doba. Jak jste se k tomu vlastně dostal?
Jako malý kluk jsem chodil se staršími chlapci u babičky na malý rybníček, který sloužil jako protipožární nádrž, chytat hrouzky. Pak už mě to chytlo oficiálně a chtěl jsem na revíry, jak jsem psal výše.
A čím je pro vás rybaření dnes? Koníček? Relaxace?
Oboje. Už i trochu tradice. Přece toho po čtyřiceti letech nenechám, i když časově se dostanu na ryby tak do pěti návštěv za rok… Při své práci jsem rád, když si odpočinu od lidí. Pokud u vody nenarazím na nějakého blba, který nezavře pusu. I to se stává.
Máte rád ryby, nebo praktikujete metodu chyť a pusť?
Ryby nejím, ale rád je chytám. Na vodách, kde je „chyť a pusť“ dáno pravidly, je to jasné. Platí to pro všechny. Ale nestydím se ani za to, že pokud chytnu rybu a uznám, že je natolik nad míru stanovenou rybářským řádem – že je zajímavá – tak si ji rád vezmu. Mám v rodině spoustu příbuzných, co to ocení.
To ano, chutná ryba vždycky potěší. Rybaříte s přáteli, nebo jste spíše vlk samotář?
Jak kdy. Jak už jsem psal výše, většinou sám, protože jsem ten typ, co vyjede ráno a v poledne je doma nebo v práci. Je to hlavně kvůli časové zaneprázdněnosti, nemám čas se s partou domluvit a jet na týden na Mušov. Ač bych tedy velmi rád. Maximálně se mi poštěstí se domluvit se třemi kamarády a jedeme přes noc. To je tak moje maximum.
Zajímáte se o novinky ze světa rybaření? (časopisy, Facebook, rybářské weby, videa na YouTube apod.)
Byly doby, kdy jsem asi 25 let odebíral Rybářství v tištěné podobě. To je dávno pryč. Dnes se maximálně podívám na nějakou zajímavou rybářskou akci, kterou mi někdo přepošle, pak se mi nabídne pár podobných na internetu, tak je prohlédnu, ale aktivní asi nejsem. Jsem starý konzervativní rybář, chytám 40 let vcelku stejně, maximálně na moderní návnady a nářadí, které už tak či tak potřebovalo obměnu.
Na jaký typ rybaření se specializujete? – pstruhové (vláčení, muškaření), nebo mimopstruhové (kaprařina, dravina…)
Pstruhařinu jsem opustil, byť byly doby, kdy mě to velmi bavilo. Vybavení mám stále slušné. Ale vzhledem k tomu, že je více závislá na jiných okolnostech, které neovlivním a nenaplánuji, jako jsou průtok vody, počasí a tak, je pro mě pohodlnější chytání na stojatých vodách. Tam chytám podle ročního období, co jde. Na jaře kapry, v létě všechno, na podzim dravce. Pokud tedy seženu vhodnou nástrahu…
No, času už dnes moc nazbyt nebývá. A jakého úlovku si osobně nejvíce ceníte?
Jako kluk jsem jezdil se svým otcem často na Dyji. Tedy v době, kdy ještě nebyla kompletní jezera a dalo se chytat na volném toku řeky. Tehdy bylo chytání pohádkové. Měli jsme velké úlovky štik i candátů, ale nejvíce si cením úlovek mníka jednovousého. Toho už jsem nikdy nikde nechytil. Vůbec nevím, kolik měřil, jak byl velký nebo těžký, pustili jsme ho, neboť to byla tehdy pro nás krásná exotická ryba.
Někteří rybáři tvrdí, že k vodě nosí spoustu zbytečných věcí. Jak jste na tom vy?
S tím se ztotožňuji. Asi 80 % věcí nosím ze stereotypu nebo „aby něco nechybělo“. Většinou nechybí nic. Na jaře tahám i věci na dravce… Když už jsou v batohu, tak tam jsou.
A jak jste spokojený s obaly na pruty nebo rybářskými batohy, které vlastníte?
Jsem. Proto jsem si takové koupil. Plně mi vyhovuje velký, vícekomorový univerzální vak. Do toho dám jak pruty, tak veškerou výbavu. Váží mi asi 30 kg, ale mám vše v jednom, nemusím pak nic tahat v rukách. Nebo alespoň nic navíc, návnady a židli mám stejně v ruce.
Aha. A co je pro vás důležité u obalu na pruty? Na co se zaměřujete při nákupu? (počet komor, pevnost, prostornost apod.)
Počet komor je základ. Jak říkám výše, pro mne čím víc, tím líp. Navíc nerozebírám udice, takže je potřebuji uložit včetně navijáku a montáže. To má každý podle zvyku. Já potřebuji všechno velké. Druhá podmínka je pevnost. Jednak materiálu, jednak zipů. Nejhorší je, když se vám při cestě rozjede někde na komoře či kapse zip a vy vytratíte cestou k vodě důležité věci, což se mi už stalo. Místo chytání jsem hledal celé dopoledne doklady. Pevnost spojů (nití), ale i pevnost všitých prvků jako např. pásů na ramena, je zcela zásadní. Pro velkou zátěž často právě popruhy nevydrží a vytrhnou se z uchycení. Většinou jde o neopravitelnou věc, málokterý brašnář takto silný materiál prošije. Je potřeba to řešit hned při nákupu.
Je pro vás při výběru důležitá značka výrobce?
Asi ano, ale to já nevím. Výrobce nesleduji. Je potřeba se rozhodnout podle sortimentu. Drobné věci jako umělé nástrahy, signalizátory, vlasce apod. klidně kupuji na internetu z Číny. Vůbec mi to nevadí a mám s tím dobré zkušenosti. Ovšem pruty, navijáky a vak musím vidět. Asi mě nezajímá ani ta značka, ale vlastnosti toho či onoho. Zrovna ten vak nebo batoh, jak jsme se bavili výše, musím vidět. Důvody jsem popsal. Z obrázku na internetu to prostě není vidět, případně to může být přikreslené.
Drtivá většina obalů na pruty je z Číny. Bylo by pro vás zajímavé zkusit českého výrobce? Ovlivnilo by to vaše rozhodování při nákupu?
Mám značku Kinetic. Nevím odkud je. Možná z Evropy, možná z Číny. To jsem nesledoval. Prostě jsem si ho prohlédl, líbil se mi, koupil jsem ho. A jsem spokojený. Mám ho asi 5–7 let. Takže na otázku zda by mě to ovlivnilo – ne. Důležitá je pro mě kvalita. Mám plno věcí z Číny a ne vždy to znamená, že špatných. Naopak jich mám hodně i dobrých. Ale dnes se nevyznám, co je a není čínského. Jestli je Kinetic z Číny, tak je kvalitní a můžu ho doporučit.